Hora Vítkov

Hlavní stránka / Hora Vítkov

Jednou z dominant Žižkova je kopec Vítkov a na něm se rozprostírající Národní památník se sochou Jana Žižky z Trocnova. Tento masiv tvoří v podstatě symbolickou hranici mezi městskými částmi Karlín a Žižkov, avšak katastrálně spadá pod Žižkov. Od nepaměti přitahoval pozornost Pražanů i mimopražských nejen pro svou strategickou pozici, ale také krásnou vyhlídku na město.

První zmínky o kopci Vítkov, dosahujícího v nejvyšším bodě výšky 270 m. n. m., se objevují za vlády Karla IV. Dříve byl vrch pokryt neproniknutelnými lesy a křovinami. Ke změně došlo v roce 1358, kdy zde byly vysazeny vinice a pěstoval se také chmel. Vinice se táhly od Vítkova přes Vinohrady až ke Karlovu, tzn., že byly hlavně na jižní straně a pod nimi se táhla horská silnice z Horské brány do Kutné Hory. Na Ohradě bývala stejnojmenná vinice od 15. století.  Vítkov svůj název pravděpodobně získal po pražském konšelovi Vítkovi z Hory, který byl jedním z mnoha majitelů, jenž se vystřídali ve vlastnictví vinic. 

Do českých dějin se vrch Vítkov zapsal v létě roku 1420. V březnu byla ve Vratislavi vyhlášena křížová výprava pro­ti českému království. V průběhu dubna a května postupovala křižácká vojska pod velením císaře Zikmunda na Prahu. Zástupci pražských měst se rozhodli proti Zikmundovi bojovat,  požádali o pomoc Tábor a další husitské obce. Zikmund ovládal Hradčany a Vyšehrad. V čele husitů do Prahy dorazil Jan Žižka z Trocnova. Utábořili se mimo zdi města, za Poříčskou branou, na velkém ostrově pod mlýny Helmowými, dnes na tzv. Štvanici. Král Zikmund chtěl docílit úplného ovládnutí Prahy prostřednictvím jejího vyhladovění. K již obsazeným strategickým místům, jako byl Pražský Hrad a Vyšehrad, chtěl připojit kopec Vítkov, aby tak mohl ze všech stran bránit dovozu potravin. Jeho plán mu, však překazil Žižka, který vrch obsadil dříve.

K rozhodující bitvě došlo 14. července 1420 na Vítkově. Odpoledne zaútočily z východní strany na husitské pozice oddíly míšenských žoldnéřů. První okop byl brzy dobyt, následoval útok na druhý příkop a současně křižácké vojsko z jižního svahu dobylo viničnou věž. Po obsazení druhého příkopu následoval boj o třetí opevnění, které tvořily dva dřevěné sruby a kamenné zídky. Situace pro Husity byla velmi nepříjemná, ovšem obrátila se ve chvíli, kdy dorazily posily z Prahy. Na křižáky útočili cepníci a střelci, čímž získali mnohé ztráty a zranění, vznikl tak zmatený ústup křižáckých vojsk.  Spousta jezdců a koní se zranila či podlehla vážným zraněním při pádu ze strmého svahu. Křižácké velení se pokoušelo získat pozice na Špitálském poli (dnešní Karlín), ale marně. Bitva skončila pronásledováním a pobíjením ustupujících žoldnéřů.  V čele husitských vojsk stál Jan Žižka z Trocnova, jehož osobnost si Žižkov připomíná dodnes. Po něm získal o několik století později jméno Žižkov či Žižkaperk.    

Také se mezi kuloáry traduje historka, jak jistá žižkovská osobnost Franta Sauer a spisovatel Jaroslav Hašek zorganizovali reprízu bitvy na Vítkově. Tentokrát to vše proběhlo úplně jinak. Vojsko Zikmunda Lucemburského, vyburcované diváky a posíleno alkoholem, zcela rozprášilo husitské vojsko.  Vše doprovodily silné emoce a mělo dohru také u soudu.

Dějiny českých zemí v období středověku i novověku jsou protkány mnoha bitvami. Ani vrchu Vítkovi se nevyhnula vleklá třicetiletá válka. V tomto období byly vinice opět ničeny, Vítkov byl opevňován hradbami a valy. Následoval rok 1757 a s ním příchod pruských vojsk, jež se nevyhnuly ani Vítkovu. Vinice byly zničeny a vrch byl zcela holý. Přívětivější čas přišel o století později, kdy v roce 1824 nahradily vinnou révu ovocné stromy a v 90. letech byl kopec pod vedením Františka Thomayera přeměněn na městský sad. Po první světové válce zde přibyl sportovní areál TJ Sokol Praha a Národní památník.  

 

 Datum  

Žižkováci? vzpomínají

47% (120)

17% (43)

28% (71)

7% (18)




RSS kanál  |  XML Sitemap  |  Mapa webu  |  Redakční systém WebRedakce - NETservis s.r.o. © 2017

 

Všechna práva vyhrazena © 2017 NETservis s.r.o.